Mlynář a rolník na gruntu čp. 50 ve Slatině byl úspěšným podnikatelem, ale i osobou veřejně činnou. Z jeho bohatých aktivit stojí za zaznamenání. Od 8. prosince 1901 se stal člen obecního zastupitelstva a působil i jako člen místní školské rady. Stal se zakládajícím členem Kampeličky, od roku 1893 působil jako člen dozorčího výboru, později jako její starosta. Spolupodílel se na založení tělovýchovné jednoty Sokol dne 7. prosince 1919 a působil v ní jako člen výboru až do své smrti. Na sklonku života působil ve funkci starosty samosprávního (politického) okresu Žamberk.
  Pochopitelně byl i významným činovníkem v hasičském hnutí. Stal se zakládajícím členem slatinského hasičského sboru dne 20. září 1891. V prozatímním výboru byl zvolen do funkce náčelníka stříkačníků. Na první výroční schůzi 20. prosince následovala volba do funkce náčelníka lezců a tím i jako podvelitele. Dne 20. prosince 1892, po odchodu Josefa Trejtnara ze Slatiny se Antonín Kalous stal velitelem. Tuto funkci vykonával do smrti svého otce, a dne 11. května 1919 byl na místo něho zvolen předsedou sboru. Byl uznávaný i výborem župy č. 7. Hasiči se rozhodli, že do příští, výroční schůze nebudou volit nového předsedu. Antonín Kalous byl v obci vážený občan a ve sboru představoval autoritu. Dne 15. července 1894 na župním sjezdu v Líšnici jej delegáti zvolili jako revizora účtu. Do župního výboru jej zvolili 19. července 1896 v Jamném. Od 17. července 1910 až do smrti zastával funkci náměstka župního starosty. Během let první světové války zastupoval starostu Waldemara Mazuru, který musel narukovat na do války.