• Hasiči Slatina nad Zdobnicí

  • Hasiči Slatina nad Zdobnicí

  • Hasiči Slatina nad Zdobnicí

  • Hasiči Slatina nad Zdobnicí

  • Hasiči Slatina nad Zdobnicí

  • Hasiči Slatina nad Zdobnicí

  • Hasiči Slatina nad Zdobnicí

  • Hasiči Slatina nad Zdobnicí

Copyright 2020 - Sbor dobrovolných hasičů obce Slatina nad Zdobnicí

Funkcionáři

tondaUAntonín Ulrych, narozen 17. prosince 1949, bytem ve Slatině nad Zdobnicí čp. 266, člen SDH Slatina nad Zdobnicí, okres Rychnov nad Kněžnou.
Od roku 1962 do 1965 začínal jako člen žákovského družstva při MJ ČSPO Slatina nad Zdobnicí. Po ukončení studia na Střední průmyslové škole potravinářské technologie v Pardubicích a ukončení prezenční vojenské služby nastoupil do zaměstnání jako člen Jednotného zemědělského družstva ve Slatině nad Zdobnicí a přihlásil se r. 1973 jako člen ČSPO.
Hned po přijetí se stal členem výboru ZO SPO jako strojník. V roce 1982 začal zastávat funkci kronikáře a zpracoval během dvou let kompletní historii sboru, kterou vede dodnes. V roce 1985 následovala volba do funkce předsedy, později starosty SDH Slatina nad Zdobnicí. Roku 1995 obnovil činnost kolektivu mladých požárníků při sboru a tím ve výboru plnil funkci předsedy, kronikáře a vedoucího mladých požárníků.
Po odborné stránce zaměstnavatel vyslal A. Ulrycha do čtrnáctidenního kurtu pro získání odbornosti velitele zemědělské jednotky.
Pro zajímavost, jako garant a hlavní lektor kurzu působil tehdy major PO Ing. Miroslav Štěpán, v následujících letech generální ředitel HZS a náměstek ministra vnitra. V r. 1992, již jako zaměstnanec zemědělské akciové společnosti Zdobnice dostal od vedení firmy jako vedlejší pracovní poměr plnit funkce požárního a bezpečnostního technika a to si vyžádalo absolvovat odborné školení k získání potřebné kvalifikace na školícím zařízení ministerstva zemědělství v Přelouči, zajišťované příslušníky HZS Pardubice a Hradec Králové.
Aby se mohl jmenovaný plně věnovat poslání hasiče, musel po r. 1991 omezit ostatní volnočasová aktivity, jako např. členství v okresním výboru svazu turistiky ČSTV v Rychnově nad Kněžnou a ve výboru místní TJ Sokol, i když po smrti svého otce r. 1995 vedl do roku 2012 obecní kroniku a knihovnu ve Slatině nad Zdobnicí kdy se těchto funkcí vzdal po názorovém rozporu s nově zvoleným starostou obce. Stále ale dosud provádí pozorování meteorologické na srážkoměrné stanici Českého hydrometeorologického ústavu.
V roce 1990 byl zvolen velitelem okrsku č. 4 a od r. 2005 po rozdělení funkcí starostou okrsku, kterou vykonává dosud a v tomto roce také kooptován do okresního výboru SPO v Rychnově nad Kněžnou a zvolen do funkce místopředsedy. První návrh na volbu do pléna okresního výboru SPO podalo vedení okrsku již r. 1988, ale to bylo ještě v době, kdy se vyžadovala i správná politická příslušnost, a tak zůstalo pouze u návrhu. Přesto se v tomto roce stal, jako nejmladší, mezi zasloužilými autoritami, členem skupiny, která připravovala materiály pro sborník Příspěvky do historie PO na okrese Rychnov n. Kn. V roce 1993 A- Ulrych zvolen do funkce starosty OSH, kterou také vykonává dosud. V souvislosti s touto funkcí byl od znovu ustavení krajů členem výkonného výboru krajské řídící rady, později krajského sdružení hasičů Královéhradeckého kraje. Roku 1993 úspěšně složil zkoušky rozhodčího požárního sportu, mládeže a dorostu od té doby pravidelně rozhoduje soutěže na okresní a krajské úrovni.
Mimo jiné byl do roku 2016 členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, když absolvoval základní velitelský kurz v ústřední hasičské škole v Bílých Poličanech r. 1994, a pak podle požadavků GŘ HZS si udržoval potřebnou kvalifikaci, aby mohl zastával funkci velitele družstva, které se musel vzdát ze zdravotních důvodů.
V roce 1997 získal odbornou způsobilost podle zákona o požární ochraně a na základě této kvalifikace je držitelem odznaku odbornosti Preventista I. Na poli represe se aktivně podílel jak teoreticky, ale jak prakticky v soutěžním družstvu a výjezdy k zásahům u požárů (celkem více nž 50) a likvidaci účinků povodní, zejména v r. 1998. Po místní povodni v obci r. 2000 zajistil ubytování pro mladou rodinu téměř na 10 let, do doby, kdy si postižení postavili nový dům.
Celoživotně se zajímal o historii hasičského hnutí. To byl i důvod účasti v pěti ročnících soutěže kronikářů, kterou vypsalo CHH Přibyslav.
Soutěžní práce mu přinesly v letech 1996 - 2004 tři prvenství, 1 druhé a 1 třetí místo, z nichž si nejvíce váží zpracování komplexní historie župy č. 7 Pohoří orlického se sídlem v Žamberku, v rozsahu přes 400 stran, když potřebné materiály sbíral a zpracovával po dva roky, a ve snaze vytvořit vyčerpávající práci získal dokumenty a prameny, které se považovaly za ztracené..
Zájem o historii mu přinesla další vášeň - fotografování a se svým fotoaparátem dokumentuje všechny akce, kterých se účastní. Stal se i pravidelným dopisovatelem do hasičského, ale i okresního a krajského tisku, a ve svých článcích propagoval činnost hasičů, později i na internetových stránkách mateřského SDH.
Od roku 1992 spolu s Věrou Lemfeldovou se snažil rozvíjet přes hraniční spolupráci s polskými hasiči.
V roku 2004 se mu podařilo zajistit účast polských a slovenských hasičů na mezinárodním letním táboru pořádaným sbory okrsku. Za tuto aktivitu medaile Za zaslugui dla pozarnictwa - bronzového stupně, udělený vojvodským výborem polského hasičského svazu v Lublinu u pževzal jej osobně u příležitosti 80. výročí založení hasičského sboru Miedzyrzec Podlaski - Stolpno 13. října 2007, s kterým navázal přátelské vztahy. Pro podporu mezinárodních vztahů jednal i s prezidentem polského hasičského svazu Valdemarem Pawlakem v r. 2000.
V rozmezí let 2007 - 2011 absolvoval šesti semestrální studium univerzity třetího věku pod patronací Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské, technické univerzity Ostrava.
Od roku 2011 se stal členem ústřední odborné rady pro historii a muzejnictví.
Ve snaze prosazovat potřeb hasičů a zajištění požární ochrany v obci, pracoval po tři volební období do r. 2014 v obecním zastupitelstvu obce Slatina nad Zdobnicí, naposledy jako předseda kontrolního výboru. Za dlouholetou činnost v hasičském hnutí byl 5. llistopadu.2011 oceněn titulem Zasloužilý hasič a 8. května 2016 obdržel Pamětní medaili hejtmana Královéhradeckého kraje, a rok před tím Záslužnou medaili KSH.

BednarAdolfmAdolf Bednář, hospodář na statku čp. 55 „U lípy“ se stal členem hasičského sboru v roce 1907. Do práce ve výboru se zapojil v roce 1912, kdy jej výroční členská hromada zvolila podvelitelem a zároveň cvičitelem.
V zápisech je zaznamenám kuriózní záznam ze schůze výboru z 24. června 1913, kde přítomní odhlasovali v poměru 7:1 hlasů, založení odboru žen a jediný, který hlasoval proti, byl Adolf Bednář.
V květnu 1913 dostal za úkol na příští valné hromadě promluvit k činným členům o jejich povinnostech s dodatkem, že který člen neplní sborové povinnosti a je jen hasičem na papíře, a takových má bohužel má náš sbor mnoho, je škůdcem sboru.
Na cvičeních se stále scházelo málo činných členů. Adolf Bednář nic proti této situaci nezmohl, přestože výbor vyhlásil různé sankce. Situace se nezměnila v následujících letech první světové války, i když cvičitel Adolf Bednář navrhoval, aby byli starší hasiči převedeni do ochranného sboru nebo mezi přispívající členy, aby nedávali mladým členům špatný příklad.
Na 22. prosinec 1918 výbor svolal členská schůze do hostince Antonína Hostinského, na níž se měla uskutečnit prohlídka hasičské výzbroje členů. Dostavilo se pouze 23 členů. Schůzi měl čest zahájit Adolf Bednář, který nejdříve vzpomněl padlých a zemřelých hasičů během války.
Aktivita členů se nezlepšila ani po válce, přestože Podvelitel všemožně usiloval o zvýšení účasti na cvičeních. Znechucení Adolfa Bednáře nad nezájmem činných hasičů vyvrcholilo roku 1922, kdy odmítl nadále zastávat funkci podvelitele a cvičitele. Vystoupil z činného členství a stal se přispívajícím členem. Přesto všechno jej výroční valná hromada 12. března 1922 zvolila členem výboru, kterým byl do konce třicátých let.

kalous1838mDne 29. září, necelý měsíc před koncem 1. světové války, zemřel Antonín Kalous, mlynář a rolník na čp. 50. Jako v obci významná a vážená osobnost se podílel i na založení hasičského sboru de 20. září 1891. Již ustavující schůzi jej zvolila starostou sboru, a v této funkci setrval až do své smrti, více než 27 let. Jak už bylo tehdy zvykem, Antonín Kalous byl členem všech spolků v obci a stál v čele místního Spořitelního spolku. Podle školní kroniky: Dne 3. října o pohřbu p. Antonína Kalouse, předsedy Spořitelního spolku zdejšího místo věnce na rakev daroval zdejší škole sl. Hasičský spolek zdejší 50 K.

kalous1868mMlynář a rolník na gruntu čp. 50 ve Slatině byl úspěšným podnikatelem, ale i osobou veřejně činnou. Z jeho bohatých aktivit stojí za zaznamenání. Od 8. prosince 1901 se stal člen obecního zastupitelstva a působil i jako člen místní školské rady. Stal se zakládajícím členem Kampeličky, od roku 1893 působil jako člen dozorčího výboru, později jako její starosta. Spolupodílel se na založení tělovýchovné jednoty Sokol dne 7. prosince 1919 a působil v ní jako člen výboru až do své smrti. Na sklonku života působil ve funkci starosty samosprávního (politického) okresu Žamberk.
  Pochopitelně byl i významným činovníkem v hasičském hnutí. Stal se zakládajícím členem slatinského hasičského sboru dne 20. září 1891. V prozatímním výboru byl zvolen do funkce náčelníka stříkačníků. Na první výroční schůzi 20. prosince následovala volba do funkce náčelníka lezců a tím i jako podvelitele. Dne 20. prosince 1892, po odchodu Josefa Trejtnara ze Slatiny se Antonín Kalous stal velitelem. Tuto funkci vykonával do smrti svého otce, a dne 11. května 1919 byl na místo něho zvolen předsedou sboru. Byl uznávaný i výborem župy č. 7. Hasiči se rozhodli, že do příští, výroční schůze nebudou volit nového předsedu. Antonín Kalous byl v obci vážený občan a ve sboru představoval autoritu. Dne 15. července 1894 na župním sjezdu v Líšnici jej delegáti zvolili jako revizora účtu. Do župního výboru jej zvolili 19. července 1896 v Jamném. Od 17. července 1910 až do smrti zastával funkci náměstka župního starosty. Během let první světové války zastupoval starostu Waldemara Mazuru, který musel narukovat na do války.

dvorakmObchodník ve Slatině nad Zdobnicí čp. 21
  Jako syn obchodníka se této profesi vyučil. Za první světové války narukoval do armády a sloužil u zdravotní služby. Není divu, že se z něho stal po válce významný samaritánský činovník. Po návratu z války se ujal hostince čp. 39 (dnes správní budova Zdobnice a.s.). Když tragicky zemřel jeho bratr Antonín, musel hostinec roku 1937 prodat a ujmout se rodinného obchodu. Josef Dvořák byl také významným činovníkem slatinského hasičského sboru. V letech 1934 - 1939 pracoval ve funkci velitele civilní protiletecké ochrany (CPO) a v samaritánském odboru. V roce 1937 se stal předsedou hasičského sboru a v této funkci setrval do roku 1949. Uznání se mu dostalo i ve výboru hasičské župy č. 7 se sídlem v Žamberku a od 11. července 1937 do 26. července 1942 působil jako župní samaritánský náčelník. Kromě toho pracoval v období let 1939 - 1950 jako náčelník slatinských samaritánů a samaritánek.
  V roce 1960 byl zvolen čestným členem výboru slatinského hasičského sboru. V padesátých letech přišel znárodněním o svůj majetek. Krátký čas vedl svůj bývalý obchod jako zaměstnanec konzumního družstva a po založení jednotného zemědělského družstva v roce 1957 v něm krátce pracoval jako účetní. V roce 1955 se podílel na založení místní družiny Červeného kříže, jehož základem se stal samaritánský odbor hasičského sboru.

luxmObuvník ve Slatině nad Zdobnicí čp. 110 a 176.
František Lux st. se živil jako obuvník, ale v obci byl znám jako veřejně činná osobnost. Od 30. let byl členem obecního zastupitelstva, v letech 1968 - 1969 zastával funkci předsedy MNV. Do hasičského sboru vstoupil v roce 1921. V letech 1949 - 1964 zastával funkci předsedy sboru. Po reorganizaci okresů v r. 1960 se stal velitelem nově ustanoveného okrsku č. 5, až do jeho zrušení v roce 1965. Po četných intrikách především ze strany slatinského sboru požádal okrskový velitel František Lux o rezignaci na svou funkci. Okresní výbor ČSPO žádost velitele přijal a celý okrsek dne 18. května 1965 rozpustil. F. Lux byl jmenován čestným velitelem okrsku.
  Za svou práci pro hasiče získal F. Lux řadu ocenění (Čestným uznání OV SPO, medaile Za příkladnou práci, medaile Za zásluhy a medailí Za věrnost). Činný byl i v místní tělovýchovné jednotě Sokol. Členem se stal v r. 1923. Ve výboru zastával řadu funkcí a v letech 1966 - 1969 zastával funkci předsedy spolku.
 V roce 1973 se František Lux podruhé oženil s Albínou Šimkovou (*25.9.1895 +9.2.1981), babičkou populárního herce Romana Skamene. Pohřeb Františka Luxe byl vypraven z dolní. zbrojnice. Na organizaci pohřbu se také podíleli hasiči z Kameničné. Rozloučení s dlouholetým členem se konalo dne 30. dubna 1981.

Seifertmřídící učitel
  Už v posledních létech 19. století nebyla práce hasičského sboru, ale i výboru ve Slatině n. Zd. na příliš vysoké úrovni. Po plodných rocích v činnosti hasičů se začala projevovat stagnace, která vyvrcholila v období let 1900- 1903. O práci hasičů v tomto období mi se nepodařilo vůbec nic zjistit. Jestliže v roce 1899 byla pouze jedna schůze výboru a výroční členská schůze byla až 25. března.1900, pak nebyla v následujících třech letech schůze ani jedna. Vždyť zápis z této výroční schůze byl proveden až 25. března 1902.
 Na výroční valné hromadě dne 21. června 1905 byla provedena volba nového výboru, který byl doplněn novým učitelem Stanislavem Seifertem. Tento krok byl, jak se později ukázalo, velmi šťastným pro další rozvoj sboru. Do sboru vstoupil v roce 1904. Hned v prvním roce činnosti dne 25. června 1905 byl zvolen náčelníkem lezců a tím i podvelitelem. Tuto funkci vykonával do 11.1.1910. Celou dobu také pracoval ve funkci jednatele a zapisovatele a od roku 1910 do svého odchodu z obce byl ještě navíc pokladníkem. Výroční členská schůze konaná dne 11. ledna 1910. Byla také doplněna volbami. Došlo při ní k události, která dokumentuje jeho ryzí charakterové vlastnosti. Volba samotná přinesla několik problémů.
  Velitel Antonín Kalous přijal funkci až po delším přemlouvání. Řídící učitel Antonín Hynek rezignoval na členství ve výboru ve prospěch Stanislava Seiferta, který nebyl do žádné funkce zvolen. Ten ale namítal, že tento návrh je pro něj nepřijatelný, pokud nezůstane ve výboru Antonín Hynek. Velitel ale připomněl, že může být šest členů výboru. Proto doplnil výbor i Stanislav Seifert.
 Dne 23. února 1911 uspořádali hasiči večírek na rozloučení se Stanislavem Seifertem. To, jakým způsobem byla rozlučka uspořádána dokazuje, jak si svého činného funkcionáře hasiči vážili. Byla to velká škoda pro sbor i pro obec, že musel Stanislav Seifert Slatinu ze služebních. důvodů opustit. Právě on měl hlavní zásluhu na tom, že sbor překonal období několikaleté stagnace. Večírek se konal večer v hostinci Josefa Dohnálka. Kulturní program obstaral zábavný výbor besedy . V pátek ráno dne 24. února 1911 se s panem učitelem rozloučila celá obec a ostatní spolky. Stanislav Seifert se po návratu do Žamberka a později do Klášterce nad Orlicí zapojil aktivně do hasičské práce a v dlouhá léta byl župním vzdělavatelem. (župní vzdělavatel od 15. července 1928 do 26. července 1942, mimoto zastával i funkci obvodního vzdělavatele od 25. června 1933 do 16. července 1939.

jakubecmLékař ve Slatině nad Zdobnicí čp. 52
  A. Jakubec se zapojil i do práce hasičského sboru. Členem výboru byl roku 1899 do 1937. Mimo to v období let 1899 až 1911 zastával funkci místopředsedy hasičského sboru. Po začlenění samarity jako dalšího směru činnosti hasičů se stal obvodním samaritánským instruktorem a působil v této funkci od 25. června 1933 do 16. července 1939.
  Dne 20. května zemřel první slatinský obvodní lékař MUDr. Adolf Jakubec. Byl slatinský rodák z čp. 94 (dnes Fr. Kotyza) a po studiu na rychnovském gymnáziu vystudoval lékařství v Praze. Brzy po promoci se přiženil na čp. 52 (dnes Josef Linhart) a zde si zařídil ordinaci a trvale po celý dlouhý život vykonával lékařskou praxi až do odchodu na odpočinek v roce 1937. Za války byl raněn mrtvicí a poslední léta života byl proto připoután na lůžko. Jako místní lékař se přičinil, že byl ve Slatině zřízen lékařský obvod a od té doby má obec lékaře v místě.
  Adolf Jakubec byl oblíbený v celém okolí. Ve správě a životě obce zaujímal významné místo a měl vliv na veřejný život. Byl pohřben na místním hřbitově dne 24.5. Podle názoru kronikáře s dr. Jakubcem odešlo kus historie Slatiny.

kalous1878mRolník ve Slatině nad Zdobnicí čp. 209
  A. Kalous se stal postupem času členem všech místních spolků a v roce 1896 vstoupil i do hasičského sboru. Ve sboru pracoval nejdřív ve funkci náčelníka lezců a tím i podvelitele od roku 1910 do 1919, kdy se stal velitelem sboru. Tuto funkci vykonával do roku 1930, kdy se stal předsedou sboru. Funkci předsedy vykonával už do svého odchodu z obce v dubnu 1937. Dne 19. července 1931 jej župní valná hromada zvolila za člena župního výboru. Tuto česnou funkci zastával do 11. července 1937. V dubnu prodal Antonín Kalous rolník v č.p. 209 svůj statek Ladislavu Hůlkovi z č.p. 46. Antonín Kalous byl nucen prodat statek pro finanční potíže. Hospodářství bylo zatíženo značným dluhem. Byl sice dobrým hospodářem, který polním pracím rozuměl, ale byl i dobrým "hospodářem" vysedávajíc v hospodě.
  Jako člen různých spolků - zejména sboru hasičů, jehož byl velitelem po dlouhou dobu a později předsedou a členem župního výboru (proto přezdívka "župan"), dále dlouholetý pokladník ochotnického spolku a jiných spolků. Zakládal si hlavně na tom, že nikdy nevynechal žádnou schůzi. Jeho slovní obraty - zvlášť, když měl trochu náladu - byly svérázné a plné komičnosti. Veselost nikdy v hostinci nepokazil.
  Neměl děti a proto tak říkal "Nemám pro koho šetřit". Byl typická, v jádru dobrácká selská povaha ve Slatině. Po prodeji statku se odstěhoval s manželkou do Prorub u Liberka do Langerova starého mlýna ke své švagrové.

kelerantoninmTesař ve Slatina nad Zdobnicí čp. 148
  Do hasičského sboru vstoupil v roce 1911. Po návratu z legií byl v roce 1922 zvolen do funkce podvelitele, ve které pracoval do roku 1934, kdy se stal velitelem. V této špičkové funkci pracoval 22 let až do roku 1957, kdy se vzdal funkce na vlastní žádost. Do smrti byl členem výboru.
  Pro zajímavost uvádím válečnou anabázi člověka, který oblékal vojenskou uniformu devět let. V dubnu 1911 byl uznán schopným výkonem vojenské služby v rakouské armádě. Nastoupil v říjnu 1911 k vojenské části 98. pěšího pluku ve Vysokém Mýtě. Na ruskou frontu odešel 11. srpna 1914. V bojích s ruskými vojáky byl 10. listopadu 1914 u obce Blažov zajat. Posledním místem jeho zajetí byla obec Kyrganov v Tambovské gubernii. Do čs. vojska v Rusku se přihlásil 20. března 1918. Zařazen byl 5. dubna 1918 do nově se organizujícího 9. čs. střeleckého pluku, a to do výzvědného oddílu. Bojoval s ním na Povolžské frontě u Nikolajevska, Simbirska a Volska. Pomáhal střežit sibiřskou magistrálu v oblasti Kurganu a Šumichy. Při evakuaci pluku do Vladivostoku odjel Keler v červnu 1920 na lodi Protesilaus do Kanady a odtud přes Atlantik lodí Minnecahda do Německa. Do vlasti se vrátil 20. září 1920 a tímto dnem byl také propuštěn z čs. legií. Do zálohy odešel jako desátník 9. čs. střeleckého pluku K. H. Borovského.

kelerjosefmPilař ve Slatině nad Zdobnicí čp. 154
  Vstoupil do hasičského sboru roku 1911. Po skončení světové války a po návratu z vojny byl v roce 1922 zvolen do funkce náčelníka lezců. Po zrušení odborů v roce 1939 se stal náčelníkem sboru. Od 1949 pracoval ve funkci referenta obranného a preventivního. Dne 17. února 1953 přijal funkci pokladníka.
  Ve výboru hasičského sboru pracoval obětavě více než 33 let. Za dlouholetou práci pro požární ochranu měl být na výroční schůzi konané v den jeho úmrtí oceněn čestným uznáním okresního ČSPO. Hasiči se s Josefem Kelerem rozloučili dne 26. listopadu1965 v obřadní síni pardubického krematoria.

kubicek1mRolník ve Slatině nad Zdobnicí čp. 36
  Byl prvním z dynastie Kubíčků, který se zapojil do činnosti hasičského sboru. Jako zakládající člen spolku v r. 1891 přijal volbu do prvního výboru, ve kterém pracoval ve funkcích jednatele a zapisovatele do roku 1905.
 Činný byl i v obecní správě. od 10.10.1880 do 16.9.1883 zastával funkci starosty obce a měl výrazný podíl na přestavbě školní budovy do podoby, kterou si zachovala až do roku 1956. Jako obecní radní působil od 16. září 1883 do 26. ledna 1890 a od 26. října 1894 do své smrti. V mezidobí (od 26. ledna 1890 do 26. října 1894) působil jako řadový člen obecního zastupitelstva.

kubicek2mRolník ve Slatině nad Zdobnicí čp. 36
  Zůstal věrný rodinné tradici a od 19. října 1923 do 26.listopadu 1931 působil v obecním zastupitelstvu. Mimoto stál dlouhá léta v čele místní záložny. Pracoval i ve výboru hasičského sboru, ve kterém od roku 1921 do roku 1930 plnil funkci jednatele a pokladníka.

ahynekmŘídící učitel ve Slatině nad Zdobnicí
  "Narodil se v Záchlumí dne 6. května 1856. Otec byl rolníkem a hospodským. Obecnou školu navštěvoval v dvojtřídce v Německé Rybné a v jednotřídce v Bohousové. Na podzim roku 1869 vstoupil na reálné gymnázium v Chrudimi. V r. 1872 přestoupil na reálné školy v Litomyšli. Po roce přestoupil do Pardubic a po dalším roce se vrátil zpět do Litomyšle a tam r. 1876 maturoval. Po maturitě zahájil studia na učitelském ústavu v Hradci Králové, kde v roce 1877 dosáhl vysvědčení dospělosti učitelské. Od ukončení studií do 31.12.1879 působil jako prozatímní podučitel na obecní škole v Německé Rybné. Na jaře 1880 dosáhl vysvědčení způsobilosti učitelské pro obecné školy. Od 1. ledna 1880 do 30. září působil jako prozatímní učitel na jednotřídní škole v Bohousové.
   Na podzim 1880 nastoupil vojenskou službu v Praze jako jednoroční dobrovolník u 3. dopravního pluku. Po návratu z vojny byl ustaven jako definitivní učitel v Německé Rybné, kde působil plný rok. V roce 1882 byl ustaven jako definitivní řídící učitel na obecné škole v České Rybné, kde působil 15 let do 15. srpna 1897.
   V lednu 1884 se oženil s Annou Brklovou, dcerou rolníka Antonína Brkla z Helvíkovic. Na jaře 1885 dosáhl vysvědčení ze způsobilosti pro měšťanské školy v oboru přírodovědeckém." Antonín Hynek, dosavadní řídící učitel v České Rybné byl dekretem c.k. zemské školní rady ze dne 10. července 1897 ustaven, řídícím učitelem ve Slatině.
   Přistěhoval do Slatiny dne 15. srpna 1897, v neděli odpoledne z České Rybné. Uvítán byl srdečně místní radou školní, obecním zastupitelstvem, sborem učitelským, dítkami školními, hudbou, slavným sborem dobrovolných hasičů zdejších a ostatním občanstvem.
   Byl členem všech spolků v obci a také jejich funkce prošly jeho osobou, vyjma obecní zastupitelstvo. Člen hasičů, ochotnického spolku, hospodářsko čtenářské besedy, Sokola, osvětové komise, místní školní rady, posledně jejím předsedou. Byl mezi prvními budovateli Husova pomníku. Celý život zasvětil práci o rodinu, obec a vlast. Střídmý život svůj naplňoval neúnavným snažením pro dobro svěřené mládeže, občanů a vlasti. Byl členem učitelské jednoty "Komenský" a na počátku XX. století jejím předsedou. Zastupoval učitelstvo žambereckého okresu v důležitých jednáních se školními a jinými úřady. Ve škole byl dobrým příkladem ostatním kolegům, s nimiž i když byly různé názory žil v přátelské spolupráci. Jeho názor na učitelské povolání byl vždy ideální, vlastenecký. Přístupný vždy novým myšlenkám a reformním pokusům, veliký důraz kladl na sebevzdělávání, kteréž se snažil vštípiti v dorůstající mládež. Láska ke školní práci neopustila ho ani v pokročilém věku a přátelská shovívavá láska byly jeho metodou.
   Hlásil se jako výlučný státoprávník k straně čes. státního práva, na jejíž program byl také stanoven státoprávním kandidátem do zemského sněmu. Zvolen nebyl, ale jeho činnost přednášková o schůzích získávala vždy příslušníky a stoupence tomuto programu. Jako obratný řečník vykonal mnoho přednášek, hlavně v obci a okolí (z oboru české historie, vychovatelství, sebevzdělávání, protialkoholní - sám byl abstinent atd.). I smrt jej našla na takovéto přednášce.

akrupickamTruhlář ve Slatině nad Zdobnicí čp. 227
  Členem hasičského sboru se stal v roce 1935. Ve výboru sice nepracoval dlouho, ale zato ve významných funkcích.
   V letech 1963 - 1964 byl velitelem, 1964 - 1971 předsedou ZO SPO a poslední funkcí, ve které působil, byl od r. 1971 do 1973 referentem CO. Mimoto byl roku 1954 zvolen do MNV a od roku 1957 do 1960 byl předsedou Místního národního výboru.
   Aktivní pracoval i v myslivecké společnosti,kde zastával řadu funkcí ve výboru.

KruncikSlatina nad Zdobnicí čp. 158
  Vstoupil do sboru v roce 1897. Od 1906 do 1907 byl členem výboru. Revizorem účtu byl 1907 - 1908.
   Jeho nejvýznamnější působení na poli péče o výzbroj začalo zvolením do funkce zbrojmistra v roce 1907. V této funkci pracoval do roku 1930. Navíc byl ve dvou obdobích náčelníkem stříkačníků. Bylo to v letech 1908 - 1909 a 1910 - 1930. Jeho práce pro sbor vyvrcholila v roce 1930, kdy byl Bohumil Krunčík zvolen v pořadí 4. velitelem. V této čelní funkci sboru pracoval do roku 1934. Členem sboru byl celých 58 let, z toho 28 let jako člen výboru.

kubicek36m

Rolník ve Slatině n. Zd. čp. 36 V pořadí 3. v generaci Kubíčků z čp. 36 vstoupil do sboru v roce 1939. Členem výboru se stal, v duchu rodinné tradice, v roce 1953 jako jednatel a zapisovatel. Krátce působil ve funkci kulturního oferenta (1963-1965), aby se stal po smrti Josefa Kelera od roku 1965 pokladníkem. Tuto funkci vykonával do roku 1985. František Kubíček působil ve výboru hasičského sboru 32 let. Za dlouholetou činnost se mu dostalo řady svazových vyznamenání.

Hledání na webu

Přístupy

Počítadlo přístupů